Klepec u Přišimas
Když jsme o jedné krásné jarní neděli přemítali nad mapou, kde jsme ještě v okolí nebyli a kde by to mohlo být zajímavé, a zároveň nedaleko od domova, padl nám do oka Klepec, nevysoký vrch s přírodními památkami, zajímavými balvany a jezírky.
Už při výstupu z auta krajina očarovala překrásným výhledem na Opičí hory, loučka s nedalekým lesíkem lákala vykročit tím spěrem a nelitovali jsme této trasy. V lesíku na vršku jsme se ocitli ve výšce 358 m a tam se skrýval obrovský Slouha, 8m vysoký a 11m dlouhý blavan z hrubozrnné žuly patřící k přírodní památce Klepec I. Po 1. světové válce ho praktické obyvatelstvo využilo jako památník a obdařilo ho deskou se jmény padlých hrdinů a jednou roztomilou pravopisnou hrubkou :-) Odtud je na všechny strany překrásný panoramatický výhled do lesů s kvetoucími třešněmi, poli lemovanými bílými střemchami a na obzoru v dálce Český Brod a Přistoupim a dvě štíhlé věže vysílačů.
Kousek po cestě dolů s rozhledy do krajiny všemi směry pak v hájku vpravo jsou další balvany. Již z dálky upoutá první, vypadá jako obří „Zub“. Tento kus žuly je vysoký asi 3 m, v průměru měří 8 m a v obvodu 32 m. Na jeho vrcholku se nalézají prohlubně označované za obětní mísy spojované s pověstmi o pohanských obřadech. Ve skutečnosti jde i tady o dílo přírody, o dlouhodobé působení mechů, vody a lišejníků. Na jedné straně kamene byla roku 1844 zasazena tabulka na paměť shromáždění lidu, kde lidé z různých krajů vyslechli návrhy, jak naložit s utlačováním české menšiny ve smíšeném království. Tábor lidu sem na Klepec byl svolán ještě jednou – a to v roce 1897 – tentokrát však tajně. Na Klepci bylo jednohlasně usneseno chránit českou menšinu na rakousko-uherském území. V okolí se nachází ještě další kamenné útvary, lidově nazývané „Šplíchalův kočár“ a „Obří záda“. V nižších polohách Klepce se pak nachází také dvě malá jezírka, zatopené lomy, dle naučné tabule zde dokonce za první republiky bývalo lesní koupaliště.